Předvolební, volební a povolební šílenství utichlo a s pocitem uklidnění jsem spolu s jedním z našich nejvyšších politiků konstatoval, že snad alespoň příští rok nás nebudou volby obtěžovat a ty další dva jen jednu třetinu obyvatel. Snad. Lhostejno, jak volby dopadly, spíš mě zejména v těch posledních zaujalo množství mimořádně povrchních hesel a sloganů. Pravda, ony byly podobné  už i v těch předprázdninových, a nakonec asi vždycky, co volby volbami jsou, a tak je možné, že jsem je vnímal citlivěji, ale přesto – rady reklamních agentur tvrdící, že heslo musí být krátké, jasné a úderné, aby si jej lidi zapamatovali, zdeformovalo možná dobré úmysly politiků do nesmyslných a hlavně nesplnitelných výkřiků.             Nebyly to sice takové očividné lživé sliby, míjející se prostě s kompetencí orgánů, do nichž je voleno, a o nichž bylo jasné, že jsou nesplnitelné, jako tomu bylo v krajských volbách, ale stejně – slovo „korupce“ se stalo asi nejvyprázdněnějším pojmem. Co kdyby si nějaký politik dal slogan: „Nechám se uplatit ve váš prospěch“. A bylo mi líto politiků, slibujících:  změním to či ono, jako by si, svatá prostoto, neuvědomovali, že spolu s nimi bude zasedat X dalších, jim podobných  i nepodobných a že sami toho mnoho nezmůžou. Ale nám se to namluvit zase a zase snažili, jakkoliv mnohým se to už v předchozím volebním období exemplárně nepovedlo.  Prý jim  to jejich spoluzvolení kolegové (kteří zhusta slibovali totéž) kazili. Nakonec vidíme, že ani ti na počátku léta zvolení moc nespěchají s plněním svých slibů na snížení vlastních nákladů.  Tak to bylo veliké mínus podzimu.

Pojďme k plusům – mezi ně patří určitě možnost se na něco těšit. Pokud možno těšit se konkrétně.  A jak jsem se tak koukal, už se můžeme těšit třeba na další pokračování Porty v Řevnicích – už jsem zahlédl propagační letáček nejen s termínem, ale i s konkrétními interprety. S těmi slavnými samozřejmě, co mají kalendáře zaplněny prý na léta dopředu. Jen jsem se tam nějak nedočetl, že se bude i v nadcházejícím ročníku  soutěžit v postupových kolech a že vítězové budou v Řevnicích také… Nebo ne? Proč v každém plusu najdu i mínus?   No a moje mateřské rádio oslaví v příštím roce 20 let existence. Moc podobných není, a tak oslava asi  nebude jen jednorázová záležitost, řekl bych – v tuhle chvíli se ale také jen prostě těším, v očekávání, v co všechno se dvacetiletí konkrétně zhmotní. A to je možná plus, které lze univerzálně doporučit, aby taky z tohoto sloupku něco vzešlo: Těšte se vždycky na něco. Něco si vždycky najděte k těšení. Jak se tak koukám do kalendáře, z těch nejbližších událostí… Hm, třeba vánoce, že jo, co se dá dělat. Nu a protože je to poslední sloupek v tomto roce, tak jsem rád, že mi zbylo i pár znaků v posledním řádku na přání – ať vám rok 2011 přinese to, co si přejete.