06/11

I tentokrát začnu nehudebně a mínusem. Jsem srozuměn s tím, že po následujících řádcích budu považován navíc ještě i za nepřítele sportu, propagace sportu mezi lidmi, propagace hlavního města sportem, za nepřítele spontánních masových sportovních akcí a vstupu sportu ze stadionů blíže k lidem, do ulic. Ano, vadí mi všechny ty pražské čtvrtmaratony, půlmaratony a celomaratony, které obtěžují ve dnech, kdy by člověk měl městem proplouvat o něco klidněji a být i klidněji naladěn. Nemluvím ani tak o tom, že prospěšnost běhu ve městě po dlažbě nebo asfaltu pro zdraví je přinejmenším diskutabilní, ale spíše o tom, že si běžci suverénně zaberou na víc jak půl volného víkendového dne několikrát do roka  nejfrekventovanější ulice města, a to ulice významné nejen pro automobilovou dopravu (to bych ještě skousl, lze jet MHD), ale právě i pro tu MHD.  Dokáží tak způsobit rozvrat ve veřejné dopravě nejen po dobu samotného běhu, ale dlouho po něm, a nejen v místě běhu, ale i daleko od něj, kde lidé ani netuší, co se v centru děje, jen jim prostě jejich tramvaj nepřijede v čase, kdy na ní čekají. A při víkendových intervalech je to zvlášť milé. A ani auto není spásou: čekat v sobotu v poledne, kdy nikdo nejezdí,  na magistrále v Praze v tříkilometrové koloně, která není ani v páteční špičce, k pohodě víkendu nepřispěje. Chápu, že trasu běhu  určují sponzoři, aby byly jejich reklamy vidět, ale řekl bych, že v tomto případě je to reklama spíše kontraproduktivní. Hodně dlouho si budu pamatovat firmy, co mi otravují život ve městě i o víkendu, když si půjdu něco koupit. A neříkejte mi, že by se v Praze nenašlo 12 nebo 21 km trasy, která by neomezila téměř nikoho. Muzikanti tohle neudělají, vždy se dbá, aby produkce byla ohraničena nejlépe na jednom náměstí a ještě se za ni vyberou poplatky. Představte si, že by se hudební skupiny domluvily a každá obsadila jednu křižovatku a udělala si tam koncert. Sportovci to udělají s klidem.

Ale teď už to bude opravdu o hudbě. Nebo ne? Seděl jsem takhle  u stolu a koukám, že tam někdo zapomněl CD Kamelotu. Jen kotouček tam ležel, opuštěný. I zaradoval jsem se, že dostanu zadarmo Kamelot, nebo že kotouček aspoň zachráním, sáhl jsem po něm a .... On to byl pivní tácek s reklamou na stejnojmenné pivo, ovšem slovo Kamelot bylo napsáno přesně tím známým „kamelotím“ fontem. CD jsem tedy nezískal, ale i tak jsem byl potěšen – on se i ten folk už o sebe dovede komerčně postarat. Na jaké pivo půjdu příště?

Naštěstí máme už skoro léto a můžeme z města na víkendy unikat na festivaly. Jeden zvlášť mě milý sice své kulaté jubileum, které mělo nastat letos odložil napřesrok (vlastně i jeden Konkurs ubyl, i folkjam skončil už před dvěma lety... snad už ta šňůra pokračovat nebude), ale jinak sezóna vypadá slibně. A to je veliké plus – nashledanou na festivalech!