Duben

Pamatuji, jak jsme v Praze kritizovali stejné termíny předkol Porty a Trampské Porty. Ubíralo to diváky, soutěžící manipulovali s termíny a dokonce s hodinami a minutami, jen aby mohli hrát na obou místech a podobně. Pak se to vyřešilo společnými předkoly a základními koly. Teď už máme Portu jednu. Ještě dříve, před cca 20-15 lety jsem se čas od času ozýval, když byl založen nový konkurenční festival k Portě ve stejném, tehdy tradičním termínu Porty. Onen festival Portu postupem času převálcoval, Porta kličkovala s místem a v posledních letech i s termínem a neprosperovala. Teprve zásadní změna koncepce v posledních letech se zdá, že jí vrací na jisté mírné výsluní. S termínem hýbal i jistý jarní festival na Benešovsku, ten se však časem svou popově folkovou profilací odlišil od trampského festivalu o 30 km blíže k Praze, který si svůj tradiční termín drží také skoro 20 let, takže návštěvníci, účinkující i pořadatelé vzájemně neinterferují. Nu a náhle máme v Praze opět základní výběrová kola (u Porty Pražská předkola, u Zahrady Český konkurs) v jednom termínu. Resp. v době, kdy toto čtete zřejmě právě probíhají nebo proběhla. Tradičním termínem z půlky března (a dříve února) pohnula tentokrát Porta a dostala se na tradiční termín konkursu Zahrady. Pro kapely nastává stejné dilema dvou rozhodujících vystoupení v jednom až třech dnech nebo úkrok stranou do nějakého regionálního základního kola. Divákům je to jedno, na tyto předfestivaly již skoro tradičně nechodí. Ale občas chodili pořadatelé jiných festivalů – ti teď uvidí taky jen polovinu nabídky. Oba pořadatelé pak navíc jako třetí den zvolili neděli. Kdo z vás půjde po neděli na konci března, strávené v přírodě, na chalupě nebo na výletě či s dětmi ještě večer na předfestival, místo aby nabíral síly na příští týden? Jak je vidět, pro jednou jedno poučení někomu nestačí. Anebo je to originální nápad, že když se v neděli prakticky jiná večerní akce nekoná, přijdou lidi na předfestival?

Ale možná, že přijdou, když se teď folkoví příznivci v telce moc na co koukat nemají, a jak z odpovědi veřejnoprávního média na otevřený dopis, který koloval na internetu, plyne, ani se moc koukat na co mít nebudou – TV považuje za mladé folkové tváře Věru Martinovou a Rangers (který jejich klon mimochodem?). Zdá se, že veřejnoprávnost není zárukou rovného přístupu k požadavkům veřejnosti. O to více to vynikne, když srovnáme situaci s éterem rozhlasovým, a to soukromým. Zatímco v ČRo2 běží stále stejné pořady, které jsem poslouchal jako mladý nadšený příznivec (ale aspoň že tak, ve srovnání s TV je to ráj) , v soukromém sektoru vznikají žánrová rádia jako houby po dešti – jen z našich žánrů vím nejméně o dvou. Tak asi zase ten trh nás bude muset zachránit. A asi je to i plus.