V době, kdy tyto řádky čtete
je festivalová sezóna za svým vrcholem, v době kdy tyto řádky píšu, jsou
moje festivalové dojmy ještě hodně silné. Ten nejsilnější patří Zahradě,
doteď – a to je začátek srpna – mám před očima obrázky z festivalu samotného
i z okolí. To je signál, že místo má silnou atmosféru. Vy kdož jezdíte na
Zahradu každoročně, se budete asi divit, o čem to tu píšu, ale vzhledem
k tomu, že jsem tam byl poprvé (stydím se, ale budiž mi omluvou každoroční
tábor), musím tenhle dojem zmínit mezi plusy prázdnin. Vůbec ne proto, že
šéfredaktor je i duší festivalu, ani to neznamená, že bych na ostatní
festivaly, na které naopak jezdím desítky let, už tolik nemyslel – ale
objevil jsem prostě kouzlo více scén i kouzlo Hané.
I muzika ze Zahrady mi
v uších zní. Tady ale trošku jinak – jako takové varovné memento, za které
ovšem Zahrada jako taková nemůže. Už dlouho jsem neslyšel takhle pěkně
pohromadě tolik stejného neinvenčního vykrádání folklóru. Každý kdo nemá
nápady a má odvahu do nástrojů řezat, se obrátí k lidovému odkazu a plení
jak kuna v kurníku. Tvrdím to už dlouho, nějak jsem měl pocit, že si zvykám,
ale tady se ten dojem zas oživil. Naštěstí, Krtci tím zůstali nedotčeni a
jsou ve správných rukou. A navíc nejméně jeden z nich také přispěl
k rozšíření mezižánrového prolínání – v případě Xindla X bych to viděl na
mezižánrové prolínání správného druhu a se správnými žánry, s žánry
žijícími, folk obohacujícími, nikoliv zakonzervovanými, které tak pomáhají i
ke konzervaci folku. Takže nakonec z mínusu plus.
Před prázdninami a během
nich jsem si ověřil, že u nás stále existují oázy socialismu. Ta
nejoázovatější se jmenuje financování některých pražských divadel. Protože
se záležitost plošně nešíří, usuzuji, že nebude něco v pořádku u divadel,
než u dárce, sponzora a mecenáše - zastupitelstva. Ostatně s granty
příslušného konkrétního magistrátu mám osobní zkušenost jen tu nejlepší –
v oblasti podpory volného času mládeže fungují už mnoho let spolehlivě. Tak
je mi prostě jen divné, že by tu ano a onde ne. Někdo prostě dělá z plusu
mínus, chtěl by tolik plusů, až na někoho zbudou jen mínusy. Nic jiného
v tom nebude.
Ještě se musím vrátit ke
svému předprázdninovému sloupku, kde jsem se tak trochu věnoval bio- a eko –
plusům a mínusům. Informace, zaslechnutá v rádiu snad ani není plus nebo
mínus, ale gól do vlastní brány ekologů: Švýcarští vědci změřili, kolik
sluneční energie dopadalo na zemi v sedmdesátých letech, kdy byla planeta
zahalena oparem smogu a nyní, kdy je díky snahám ekologů ovzduší přeci jen
čistší. Správně: víc záření dopadá dnes. Dopadá tedy i více energie a děje
se co? Planeta se otepluje a ledovce tají. Zrušme tedy katalyzátory na
výfucích a komínech, zahalme se opět do smogu a máme vyhráno: přestane se
oteplovat.
Miloš Keller