Rozkročen mezi žánry i jazyky

Michal Bukovič

Nedávno na jedné přehlídce uvedla mladá zpěvačka trampské skupiny píseň Měsíc nad Pumpahomou slovy: „Text napsal nějaký Michal Bukovič. Vůbec nevíme, kdo to je, ale text se nám líbí.“ Píseň jsem znal z desky Červánku, je to taková trampská idyla, vypočítávající osady poblíž Prahy směrem na Berounku. A dokládá žánrovou šíři textaře Michala Bukoviče. Dotyčná zpěvačka možná netuší dodnes, kolik jeho písní zná.

Michal Bukovič se narodil 17. září 1943 v Praze. Vystudoval gymnázium a pak pracoval u geologického průzkumu, se kterým se dostal i do zahraničí, kde si jednak tříbil znalosti angličtiny a jednak sbíral rockové i country nahrávky. A začal textovat. Do šuplíku i pro amatérské kapely. Ale přibývalo i desek, takže od roku 1973 šel jako textař na volnou nohu. Většina jeho písní jde sice mimo oblast folkové, trampské či country hudby, ale zmiňme několik z nich alespoň výčtem. Pro Korna a Čoka napsal ptákovinu Karel nese asi čaj, pro Heidi Janků píseň Sláva bláznivým nápadům, pro mladičké duo Iveta Bartošová a Petr Sepeši píseň Zítra zavolám zase. Písně s jeho textem měli v repertoáru Karel Gott, Waldemar Matuška, Hana Zagorová, Petr Novák, Miki Volek a další. A taky pochopitelně spousta country skupin – Schovnaky, Country beat, Taxmeni, Greenhorns, Fešáci.

Bukovič byl dvorním textařem Karla Zicha – ostatně mezi žánry byli rozkročeni oba. Zich mu vděčí za takové klenoty svého repertoáru jako Paráda, Kola pop-music se točí dál, Měla na očích brýle nebo duet s Lenkou Filipovou Mosty.

Napsal i několik pěkných country textů pro exSchovanku Věru Martinovou. Třeba Dala jsem lásku řekám nebo Toulavý džíny.

Toulavý džíny

Modrý palác v oblacích zdobený zlatou věží
Sliboval`s mi v rozpacích, prý ti právě o to běží
Oblaka pak spláchl déšť, zlato má příchuť mědi
Když se sejdu s oblohou, kam tvé kroky nemohou
dělám jen to, co mi sedí.

Teď místo tvých slov, mám toulavý džíny,
téměř stále platnou vstupenku do všech míst,
jen cíl trochu jiný.
Teď místo tvých slov, znám světlo i stíny,
spím když spánek přijde, jím, když mi chutná jíst,
mám toulavý džíny.

Světlem slunce minout stín v hodinkách s vodotryskem.
Hnát se v jedné z limuzín, které jezdí jenom tryskem.
To byl tvůj krásný slib, to jsi říkal jen tak z hlavy
Teď ti klesla ramena slibům svítí červená,
teď si žiju jak mě baví.

A místo tvých slov, mám toulavý džíny,
téměř stále platnou vstupenku do všech míst,
jen cíl trochu jiný.
Teď místo tvých slov, znám světlo i stíny,
Spím, když spánek přijde, jím, když mi chutná jíst,
mám toulavý džíny.

Bukovič sice byl textařem na volené noze, ale měl většinou ještě další povinnosti, kromě těch textařských. Pracoval v produkci Pantonu v letech 1977 až 1983, spolupracoval s Českým rozhlasem jako autor hudebních pořadů a moderátor. Psal také scénáře hudebních pořadů pro Českou televizi. Není tedy divu, že se tam písně s jeho texty vydávaly a hrály. Ovšem to, že se hrají dodnes, je dokladem, že svou kvalitu měly, takže bych sem úvahy na téma střet zájmů nezařazoval. Připomeňme si dva, půvabné chrlením slov. Pro Michala Tučného otextoval píseň Auctioneer jako Prodavač. Ostatně, co kdo tehdy u nás věděl o aukcích?

Prodavač

Rec: Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,
my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme, objednáme, všechno máme, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

Stál krámek v naší ulici, v něm párky, buřty s hořčicí
a bonbóny a sýr a sladký mák,
tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají,
a ochutnával od okurek lák
a pro mou duši nevinnou pan vedoucí byl hrdinou,
když po obědě začal prodávat,
měl jazyk mrštný jako bič a já byl z něho celý pryč
a toužil jsem se prodavačem stát.

Ref: Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte říct,
čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc?

Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh' být ze mě prodavačů král,
jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál,
i když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač,
mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

Ref:

Vím, že se život rozletí, a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon,
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon,
i kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí,
už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný, odpovědný vedoucí.

Další slavnou písní hluboce předlistopadové doby byla Řidič tvrdý chleba má pro „českého Cashe“ Ladislava Vodičku.

Řidič tvrdý chleba má

Tam, kde se točí autobus já jednou jsem stál,
když jeden mladej řidič na svou práci lál
A slyšel jsem, jak říká, že už chtěl by mít klid,
Než po nocích se za volantem dřít.

A dispečer té noci byl náhodou starej Voda.
Ten je starší, než sám čas.
Povídá: "Hochu, jak dlouho už jezdíš s tou škatulí?
Víš, já jezdil snad se vším, co kdy mělo čtyři kola
a ty tu brečíš nad tou jedinou jízdou.
Já jsem najezdil tisíce kilometrů a můžeš mi věřit,
když ti tady povídám řidič, ten tvrdej chleba má!"

Musíš znát volant, brzdy, spojku a plyn.
Válce, písty a rychlostní skříň.
Chladič, čerpadlo, diferenciál,
sytič, karburátor, rozdělovač, kondenzátor.
Hlavu, ventil, baterie, stěrače.
Duše, pneumatiky, pera, tlumiče,
šasi, svíčky, hřídel a blok,
ložiska, poloosy, lanka, ojnice.
Pojistky, přerušovač - to dobrej řidič zná.
Já vím, že řidič tvrdej chleba má.

Jednou sis tu práci zvolil, tak zůstaň při ní stát.
Chce to jen pevnou vůli, kus svýho srdce dát
Protože sednout za volant jen pořádnej chlap si smí,
to ví i každej řidič sváteční.

Musí mít

pohotovost, pozornost, nervy a klid.
Chladnokrevnost, představivost, odhad, trpělivost,
zdvořilost, plnou nádrž, pásy připnutý,
dobrý zrak, lékárničku, peníze na pokuty.
Pojistku musíš platit, mazat, tankovat.
Zvládnout smyk, platit škody, značky sledovat,
musíš znát vyhlášku, mít dávku štěstí,
na noc sundat tmavé brýle,
městem chodit radši pěšky.
Odbrzdit před rozjetím - to dobrej řidič zná.
Já vím, že řidič tvrdej chleba má.
Řidič nesmí parkovat na dálnici,
zastavovat o jinej vůz, o zeď, o strom,
troubit na slečny, pouštět volant,
věnovat se stopařce, brzdit při smyku,
překážet rychlejším, nadávat...

Později s využitím jeho textu naspal na píseň svůj text Jan Vyčítal, převedl ji do svižnější a grotesknější polohy. Nešlo o parodii, spíš cover verzi, travestii, ale ta slova jsme tehdy neznali. Tento fakt ale dokazuje, že už původní píseň byl hit. Připomeňme si alespoň jednu Vyčítalovu sloku:

Ví, jak se udělá myška a jak se dávaj' dýška,
tak uhýbej z cestičky, nemám brzdový destičky,
teď mi drž palce, už jedu na dva válce,
co z toho auta zbyde, zvážím na decimálce,
koupu se maně v svý olejový vaně,
pneu a gumy, každej jezdí, jak umí,
můj vůz sto koní a tři slony má,
jó, řidič jsem tvrdej jenom já!

Bukovič ale textoval i anglicky, a to zejména na exportní verze českých desek, kam překládal české texty pro české interprety. Protože anglickým textům se zde věnovat nehodlám, připomenu jen jako bonbónek, že například na exportním LP Rangers najdete jeho překlad Dufkovy Vysočiny jako Memories Of Home.

Myslím, že Michal Bukovič měl čich na hity, nesporně dobré řemeslné schopnosti a díky svému mezižánrovému rozkročení dokázal textovat country a podobné žánry tak, že byly blízko popovému pojetí.

Bukovič přežil Karla Zicha, ale umřel 31. ledna 2008 po těžké nemoci – rakovina hrtanu. Takže jednu nostalgickou na závěr. I ta je pro Michala Tučného a původně ji zpíval Kris Kristofferson.

Sundej z hodin závaží
 

Brouzdej trávou za tratí
v dlouhých letních hodinách
vše se v dobré obrátí
já se vrátím před tvůj práh.

Nikdy nevěř vteřinám
ty nám jenom překáží
je tu lék a já ho znám,
sundej z hodin závaží.

Pak se času budem smát,
někde stranou od lidí
naše toulky ranní rosou,
ať nám všichni závidí.

Odjezd můj je blíž a blíž
vlak už čeká v nádraží,
já chci zůstat, ty to víš,
sundej z hodin závaží.