Psavci v mlžném oparu diskutují kam až by bylo vidět, kdyby bylo vidět.	Střet víry katolické (fara) a budhistické (centrum) za humny na potenci vliv neměl, přesněji na autorskou potenci.
Za sedmero mlhami leží Brdy, posvátné kopečky trampské.	Psavci nevyhynou (asi) – mladé autorky a autor.
Naprostý nedostatek mladých autorek vyvrací i tato fotografie. Poznáte?	Všichni svatí se prý modlit nemuseli, když Drak hrál.

Pátek, svítá. Po zemi se ještě válejí mlhy ale shora už je hladově polyká slunce. Vzduchem plují vlákna babího léta a trousí se první trampové. Zdraví se, probírají, co se za celý ten rok událo, spekulují o letošním vítězi, Zlatém Trapsavci. Den rychle ubíhá, smráká se a rozhořívá táborák. Trampové dlabou, nad ohněm se škvaří slanina a nechutňáci, ozývají se první tóny kytar a banja. Páteční večer není sváteční, všichni se baví, jak umí.

Sobota, ta už je jiná, nabízí spoustu lákadel. Výstavku fotografické soutěže, camrátek, zvadel, letošních prací, které se probojovaly do druhého kola, cen do tomboly, kroniky Trapsavce. Po obědě začíná veletrh trampských tiskovin a Trapsavytí, což je minifestiválek pod širým nebem. Letos se přijela představit kapela Jauvajs a zároveň přivezla nejmladší, pouze pětitýdenní, účastnici. Trampové se hemží po louce a pořád přicházejí další. Den se rychle přehoupl do druhé poloviny a najednou je večer, na indigově modrém nebi vychází měsíc a pod nosem ho šimrají první jiskřičky slavnostního ohně. Čtou se vítězné práce, Jauvajs hraje, losuje se tombola. Chvíle napjatého ticha střídá hurónský řev rozjásaných vandráků. Večer spěje k vrcholu, oznámení Zlatého Trapsavce. Letos ho vyhrála Aťka básní Na souvrati. Skutečně umí. Napětí povoluje, všichni gratulují letošním vítězům, rozdávají se camrátka a sborníčky. A už zase se ozývají kytary, tentokrát živelněji, mrazivou nocí kolují hřejivé lektvary a pochutiny, prostě svátek jak má být. Nikomu se moc nechce spát a přetrhnout slavnostní nit, takže není divu že se hraje až do svítání.

A ráno, ráno z obrovské vatry zůstala jen hromada žhavých oharků, trampové se loučí a s obligátním “za rok zas” mizí. Černá můra nostalgie však nepřilétá, protože všichni vědí, že “za rok zas” v tomhle případě není jenom prázdná fráze.

Waki

Stovky autorů a autorek prošly trampskou literární soutěží Trapsavec od roku 1971, kdy vznikla. Podstatně méně je těch, kteří jsou psavecké smečce věrní dodnes a jen pár těch, kteří se doma mohou pyšnit sbírkou cen. A úplně nejvíc ze všech jich posbíral malý velký muž – Jaromír Juan Hlavatý. Od té úplně první ceny za básničku Brána až po Zlatého Trapsavce z roku 1999. Na každém ohni patří k Juanovi některý z pobíhajících psů – cvičených německých ovčáků a asi není náhodou, že po své svatbě s Aťkou vyrazili na svatební cestu právě na Trapsavce. Juanovo jméno je spojeno i s trampskou muzikou, je autorem řady písniček hraných nejčastěji sólo či v sestavách početnějších, z nichž nejznámější byli Sousedi. Do světa přivedl i kazetu a cédéčko svých písniček. I když v posledních letech se už trampování tak nevěnuje a svoje aktivity realizuje hlavně ve světě psím, v jeho neustávající tvorbě je pořád kus drsného srdce trampa jasně čitelné. A mnohdy svým neustálým soutěžením v kategorii old-psavců Trapsavce činí nešťastnými svoje mladší kolegy, kteří se proti jeho skvěle vypsané tvorbě jen těžko prosazují.

V prosinci Juan oslavil padesátku, tak všechno nej....
Belmondo

*

Brána
Stála podepřena stoletím,
gotickej mundúr
plandal po opuce
drolila svý sny
při zvuku kroků sobotních večerů
i zkamenělej trilobit
probouzel se z věčnýho spánku,
když noc už měla na kahánku
a dvanáct apoštolů
v maskáčích promočených
zpívalo mše probuzení
a s rosou spadlou do borůvčí
vcházeli mnozí,
aby pochopili …
Juan, Náchod

Liják mi padá na vobočí
jak sochám dědka Wabiho
Nebesa na mě něžně močí
a bouřka bručí: “Zabi ho.”
Sešel jsem z cesty - to je tím
nikdy jsem neposlouchal rád
Vyznavač dětí kopretin
měl radši žízeň nežli hlad
Pouštěl si draky na provázku
hrál čáru o velikej rum
Nečekal nikdy na otázku
zda smí se věřit zázrakům
Chodil jsem vždycky přes závory
co na tom jestli měl jet vlak
A policajtům říkal: Sorry!
Na batlu nosil lesní znak
Nikdo mě nikdy nepředělal
tak holky házely mě lvům
Vzteky jsem vobčas trochu zbělal
pak uctíval jsem akord strun
A tak mě berte, jakej jsem
teď právě mokrej na kůži
Vobčas pokřtěnej úletem
Sám sobě však nic nedlužím
Juan, Náchod, Zlatý Trapsavec 1999

Puchejř č. 6 (XI.ročník)
Drby, zvěsti, zprávy
Vyhlášení dalšího ročníku Trapsavce
O vandrování s karbidkou informuje Višňák
Kapitán Kid i Tony se vracejí nejen ke knize Historie trampingu v Jizerských horách
Reportáže z hudebních pořadů Stopy sešlapanejch bot
O Old ladies expedici píše Hanka Hosnedlová
Hudební rubrika Stopy sešlapanejch bot informuje o Appaloose, Tónech cest a Konkursech Zahrady
Waki se vrací k Bystřickému banju, Tony zase k písničkovému vlaku
Další pokračování vandru po Kamčatce připravila Draculea
3.díl seriálu o vojenských prostorech vás tentokrát zavede do Jinců
Pravidelná rubrika Příroda a my se zamýšlí nad recyklací
Trampská poezie a próza
Billíčkův barevný komiks Šeré zjevy
a spoustu dalšího čtení
Vydává: Sdružení Avalon, Komořanská 87/13, 143 00 Praha 4, e-mail: puchejr@volny.cz

Stoňácký Tam-Tam č. 3 (0.ročník)
Lampovi in memoriam, včetně bohaté fotodokumentace
Farářovo povídání o splutí Yukonu
Zprávy o 7. celosvětovém potlachu
Tamtámek – akce proběhlé i chystané
Déšť nad řekou – písničkový text
O trampském muzeu
Mladá trampská muzika
a spousta dalšího čtení
Vydává: Sdružení S.T.O.N., Petr Pedro Hladký, Brněnská 1258, 664 34 Kuřim, e-mail: hladky@volny.cz

Už titulní barevná fotografie Oslavky láká k listování další zajímavou publikací mapující historii trampingu. Tentokrát na poměrně malém území Oslavky a Chvojnice. Území, které ovšem pro brněnský, okolobrněnský i třebíčský tramping, mělo a má obrovský význam. Publikaci Lucan věnoval Peginovi, Rolfovi a ostatním zesnulým kamarádům, kteří psali historii trampingu kolem Oslavky. Je proložená řadou kvalitních ilustrací Jury Cancáka (Jiřího Procházky), ukázkami zvadel a černobílými i barevnými fotografiemi Martina Sama Lukáška a Jury Cancáka. Zajímavostí je jistě i schematický nákres trampských chat této oblasti. Pro zpestření faktů jsou uvedeny i dvě povídky. Členění kapitol je přehledné a jasné – Ketkovák, Údolí Klondike, Chvojnice, Dlouhá Oslava – Údolí sosen. “Trampská historie řeky Oslavky” vznikala několik let, jedním z podnětů byl potlach na znovuzrozené legendární Kančí louce v roce 1998. Podařilo se shromáždit spoustu zajímavých informací a přestože publikace nehlásá, že téma je zpracováno beze zbytku, je v řádcích textu odvedena skvělá práce. Dlužno dodat ještě spoluautorství Jury Cancáka. A tak jedinou malou výhradu bych měl k hodnocení současnosti trošku ve stylu “už to není, co to bývalo”, tak černě se mi vše nejeví, ale to je jen detail a věc osobního názoru. Doplnit knihovničku trampských publikací neváhejte ani chvíli.
Vydala redakce časopisu Oslavské boudy, Igor Drobek Kučera, Padochov 153, 664 12 Padochov, internet: www.podkova.e-metro.cz , cena 95,- Kč
Belmondo

Nakladatelství FT Records vydalo CD Lampa, poskládané z kanadských nahrávek Luboše Lampy Dvořáka, který v létě domů přijel naposledy. Památce Lampy a Kuldy je věnovaná písnička “Tichou alejí”, která poprvé zazněla na zářijové Trampské kytaře v Kanadě, autorem je Áda Vostrý a zpíval ji se svou ženou Lenkou Slabou a synem Davidem.

Oslava 10. výročí časopisu Oslavské boudy se spojila se křtem knihy Trampská historie řeky Oslavky 13.11. v Babicích u Rosic. Uváděl Pavel Číča Jelínek a zahráli Roveři, F.T.Prim, Hejkalové, Haluza, Falešná karta. Jedním ze zajímavých hostů byl i ministr životního prostředí Dr. Ambrozek, který k vydání knihy svým sponzorstvím také významně přispěl.

V pátek 14. ledna v ostravském kulturním domě Gama od 19 hodin zahajuje Tempo di vlak už 44. Tóny cest. Hostem bude tentokrát Marien.

14.-16.ledna se koná tradiční Oslavský rampušák, zimní táboření na fleku Nebraska na Oslavce. Bližší informace v časopisu Oslavské boudy.

Skupina Sekvoj zahajuje nový koncertní rok v úterý 18.ledna od 20 hodin v pražském P-klubu v Trojické ulici.

Středa 19.1. v klubu Na cestě v Brně (Bašty 2) patří Stopám sešlapanejch bot, tentokrát s Falešnou kartou a Haluzí. Plzeňské “Stopy” v Hifi klubu vypuknou za asistence Lístku ve čtvrtek 27.1. Info: http://avalon.unas.cz.

Nákresy domovenek, případně i s několika řádky o osadě (vznik, místo ap.) sbírá do archivu T.S. Pim, Petr Sychra, Nová 44, 679 61 Letovice.

Máte-li zájem o tradiční trampský kalendář 2005, lze ho objednat za 40 Kč + 12 Kč poštovného u Avalonu, Komořanská 87/13, 143 00, Praha 4 Modřany nebo mailem: puchejr@volny.cz. Kalendář je formátu A4, má celobarevnou obálku a na kresbách se podíleli Marko Čermák, Miki Ryvola, Tom Zvědělík, Lexo, Rebelka, Chúf a další.

Táborový oheň ve Folk&Country v papírové podobě časopisu najdete v čísle 3, které vychází 25.2.2005

HOME