Andělé,
Lvi a dvě flašky vína
„Neznám mnoho
lidí, kteří by se dobrovolně dívali na
udílení
cen,“ napsala kritička Tereza Spáčilová
v článku hodnotícím předávání Českých lvů. Jsem tedy zřejmě výjimkou. Během
krátké doby jsem viděl hned tři „cenobraní“: Czech Grand Design spíše
náhodou, na České lvy se těšil, a co bych zapíral - Andělů jsem se trochu
bál.
„Anděly“ míním samozřejmě „Udílení výročních
hudebních cen Akademie populární hudby“ v takzvaných hlavních kategoriích.
Na zázzáznam z udílení cen žánrových jsem se samozřejmě díval s chutí,
zdaleka nejen proto, že jsem folkovou kategorii mohl lehce ovliovlivnit i
svým hlasem.
Na onen
večer jsme měli připravený poslední Špalkův sauvignon z ročníku 2008, a
jelikož další už asi neseženu, nabízí se logická úvaha: má smysl si tak
dobré víno kazit přenosem od něhož člověk fakt nečeká nic příjemného? Navíc,
když si před tím přečte rozhovor s pořadatelem téhle akce stavícím se do
role zachránce české hudby?
Pravda,
smysl to příliš moc nemělo, a kdyby pan Špalek dělal podobně úspěšně vína
jak se daří našemu „velkému“ hudebnímu průmyslu v jehož režii byl tento
večer, myslím, že by už dávno zkrachoval.
Andělský TV večer však zas tak špatný nebyl, plusy se našly, hlavně tedy
výborné moderování sympatické dvojice Klus – Farná, fakt, že se Lucie aspoň
na chvíli sešla v původní sestavě a překvapivé ocenění pro duo Republic of
Two.
Ale přes to všecko se člověk neubránil dojmu, že nejde až tak o hledání toho
nejlepšího, ale spíše o propagační večírek jednoho průmyslového odvětví,
které tak nějak míří k zániku. Více než většina hudebních vystoupení
pobavilo poděkování skupiny Nightwork akademii, jejíž členové jsou prý
příznivci jejich normalizačního popu.
Jako
vzpomínku na ten mrazivý zimní večer nabízím Lewron orchestra uzavírající
hlavní část večera, to jsem tak trochu nevěděl jestli je to co vidím
realita, nebo se mnou ten chlast už tak trochu nemává a neměl bych si najít
jiný koníček:
http://www.youtube.com/watch?v=0VFaZxvvoXo&feature=player_embedded#at=41
Jak jsem napsal výše, na České lvy jsem
se naopak upřímně těšil, koukali jsme už na nominační večer a i když podle
známé teorie po velkém očekávání nastává zákonitě zklamání, zde tomu tak
nebylo.
Naopak, důstojný a vtipný Zdeněk
Svěrák, film Pouta kterému jsme u televize s manželkou drželi palce dostal
hlavní ceny, v hledišti osobnosti tuzemského filmu, a celé to bylo lepší,
než jakési základní červené z Languedocu, které jsme si k tomu otevřeli
jako přípravu na květnový výlet po hradech a vinařstvích této části Francie.
A tak mě napadlo - kdyby byli Andělé
Českými lvy, lépe řečeno, kdyby hlasovali filmoví odborníci jako ti hudební,
kdo by si asi rozdělil první březnovou sobotu většinu cen?
Řekl bych, že Pouta by zůstaly někde
v žánrových cenách mimo hlavní večer a slavili by tvůrci Doktora od jezera
hrochů.
Vašek Müller |