Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

HOME

zpět na seznam

Lichý pátek Vaška Müllera


Pět nej koncertů léta 2008.

Pokud jste četli knížku Nicka Hornbyho Všechny moje lásky, určitě si vzpomínáte jak hlavní hrdina, pětatřicetiletý Rob, majitel neprosperujícího obchodu s gramodeskami, neustále sepisuje svých "Top 5".

Pět nejhorších rozchodů, pět nejoblíbenějších hraček z dětství atd. atp. Většina žebříčků Roba Gordona se však týká hudby.
A jelikož se už také nebezpečně blížím jeho věku, je nejvyšší čas s  něčím podobným začít.
Námět se v září sám nabízí: PĚT KONCERTŮ UPLYNULÉ LETNÍ SEZÓNY NA KTERÉ NEJRADĚJI VZPOMÍNÁM.

Záměrně nepíšu pět nejlepších konertů, i když to samozřejmě nebude mít k tomuto hodnocení daleko, ani pět objevů letošního hudebního léta, i když se to v mé "pětce" také výrazně projeví, neboť je to jeden z hlavních důvodů proč na festivaly jezdíme a stokrát viděný koncert vám samozřejmě v paměti uvízne hůře.

Měl bych začít něčím echt klasickým, co se pohybuje na folkových festech, neboť mám tušení, že v dalších místech už česká festivalová klasika nebude mít šanci.

Přemýšlel jsme třeba o Hradišťanu a dalších kapelách, které na Zahradě rád vídám, nejvíce bych se asi přikláněl k Druhé Trávě Roberta Křesťana za skvělý koncert v Náměšti nad Oslavou (David Landštof kapele prospěl). Ale neudělám to.

Na páté místo musím dát umělce mnohem mladšího:

5. Xindl X - festival Zahrada, scéna Zámek

O největším mužském písničkářském talentu (dle mého mínění) jsem už napsal docela dost. Třeba v aktuálním čísle Folk & Country. Takže pouze podotknu, že Xindl X nebyl skvělý jen na malé komorní scéně Zámek, ale v pohodě zvládl i vystoupení v Amfiteátru jako by tam hrál už dvacet let. Písničkář, kterého s chutí poslouchají i mí známí, pro které je folk dost neslušné slovo. Opravdu skvělý textař.

V diskuzích na Folktime byl mnohými označen za sprosťáka, který hraje jakýsi podivný žánr a do toho našeho folkového rybníčku plného legendárních stárnoucích bardů  vůbec nepatří, ale jako by na tyto nesmyslné diskuze předem neuvěřitelně trefně zareagoval v Dysgrafikovi:

"řekneš mi, že když chci do tvý party musím se stát partiovým zbožím
řekneš mi, že v zájmu recyklace musíme se vracet k hodnotám minulý generace
a nakonec v rámci team-buildingu všichni společně hodíme ručníky do ringu"

http://bandzone.cz/xindlx

http://www.youtube.com/watch?v=JqxwA_BXtNQ

4. Sinéad O´Connor -festival Colours of Ostrava, Česká spořitelna stage (Spektrum)

V další letní diskuzi na Folktime se probíralo, kdo a co je a není folk.  

Irská zpěvačka přiletěla do Ostravy jen se dvěma hudebníky a bez ochranky. Jediným požadavkem Sinéad O´Connor prý bylo kuřácké apartmá v nejlepším ostravském hotelu. A zahrála folkový koncert, komorní, některé písně jen sama s kytarou, jiné s velmi střídmým doprovodem další kytary a kláves.
O to více vynikl její úžasný hlas. Základ koncertu tvořily písně z alba Theology, ale došlo i na největší hity.
Nebyl to asi nejlepší koncert jakého je Sinéad schopna, ale řekněte, jak chcete do podobného žebříčku nezařadit vystoupení v němž zazní třeba
Black Boys On Mopeds?
Koukněte na tuto skvělou píseň v podobně komorním podání, třeba zde:

http://www.youtube.com/watch?v=n14lwdpYkAA

Nádhera, že?

3. Majerovky brzdové tabulky s Alicí Holubovou - festival Zahrada, scéna Radnice

Trošku stranou hlavního zahradního dění, v sobotu odpoledne na Radnici, se odehrál nádherný koncert  Majerovek brzdových tabulek se zpěvačkou Alicí Holubovou známou z Hradišťanu. Kapela šlape jak ještě asi nikdy, hitů má na rozdávání a zvuk originální, s nikým nezaměnitelný. A zpěv Alice Holubové Majerovky pozvedává ještě výše. Při Gabrétě v podání paní Holubové mi běhal mráz po zádech. Nádhera. Velmi příjemné bylo také setkání s nadšenou zpěvačkou po koncertě. Nenechte si ujít.

http://www.majerovky.cz/

2. NO Blues - festival Za vodou

Skupina, kvůli které Jirka Zapletal snad i přehodil termín festivalu. Ono by stálo za to navštívit Za vodou i tehdy, kdyby tam NO blues vystupovali jako jediný účinkující. Fascinující směs stylů se zpěvačkou zpívající někde od zvukařského pultu, dala úplně zapomenout na všechny tuzemské kapely vystupující na přehlídce.

Byl jsem podobně nadšený jako Milan Tesař, který takhle referoval o vystoupení NO blues na Blues Alive 2007:

"skutečným vyvrcholením (nejen) bluesového maratónu byl předchozí recitál nizozemsko-palestinských NO Blues, akustické směsi arabské hudby, blues a country. Samozřejmost, s jakou pánové (a zpěvačka, stojící netradičně u mixážního pultu mezi diváky) mísí nesmísitelné; lehkost, s jakou kombinují exotický zvuk arabského oudu s jazzovým kontrabasem; a hitovost písní, které původně hitové být asi neměly. To jsou důvody, proč jsem po celé vystoupení NO Blues byl jak u vytržení. Přiznávám, že především kvůli této kapele, kterou už dva roky napjatě sleduji (na Proglasu pouštíme její písně poměrně často), jsem do Šumperka jel. A rozhodně jsem nebyl zklamaný. Naopak, Black Cadillac v podání NO Blues pro mne byl jedním z vrcholů letošní dlouhé festivalové sezóny."

 http://www.myspace.com/nobluesnl

íhttp://www.youtube.com/watch?v=YEM-bxpitv8&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=jUACC-O_PlA

 1. Dubioza Kolektiv - festival Dolnolhotský buben

 Bosenskou úderku Dubioza Kolektiv nemá moc smysl popisovat, chce to prostě navštívit jejich koncert.

Lístky na Dolnolhotský buben jsem si koupil dlouho dopředu, samozřejmě kvůli Dubioze. Tu sobotu jsem komplet celou hrál tenis na rozpálené antuce a večer jel z turnaje přímo do Dolní Lhoty - utahaný bez sebemenší chuti poslouchat koncerty. Nakonec si v autě pustil Proglas (doufám Milane, že to čteš) a čekal na půlnoc. Párkrát to chtěl zabalit a jet domů, ale když spustila Dubioza svou smršť úplně jsem na únavu zapomněl. Skvělý koncert. Prostě koncertní vrchol konce léta.

Je pravdou, že hudba těchto muzikantů prošlých jugoslávským válečným konfliktem má s folkem pramálo společného. Ale když se nedávno v internetové diskuzi došlo k tomu, že folk má něco řešit, má mít poslání, tak toto kritérium Dubioza Kolektiv jistě splňuje.

Cituji ze zajímavého rozhovoru Petra Dorůžky: http://world.freemusic.cz/index.php/dubioza-kolektiv-o-valeonych-inspiracich-ze-sarajeva/

 A co ty vaše další dvě bosensky zpívané skladby, Dosta/Dost! a Štrajk/Stávka?

Vedran: V současné Bosně převažuje lhostejnost a politický život se změnil ve frašku. K nahrávkám nás vyprovokovala ta beznaděj. Nejdřív jsme lidi burcovali aby šli k volbám, což se loni podařilo. Nic se ale nezměnilo, u moci jsou stále stejné struktury. Teď víme, že bychom neměli kritizovat politiky, ale voliče. Musíme je probudit, dostrkat k nějaké aktivitě.

 Písně o nichž se v rozhovoru Dubioza Kolektiv o válečných inspiracích ze Sarajeva lehce najdete na You tube.

Zde najdete prezentaci Dubiozy na Myspace: http://profile.myspace.com/index.cfm?fuseaction=user.viewprofile&friendID=75050780

 Zde něco z YouTube:

http://www.youtube.com/watch?v=OJvvKSUqAVg&feature=related

 http://www.youtube.com/watch?v=VxgYyIPUXmM

http://www.youtube.com/watch?v=90jPTswZRJ8

****

Vím, že vybrat pět koncertních zážitků za celé dlouhé léto není moc. Také je mi líto, že jsem do své pětky nemohl zařadit třeba fascinující koncert norského saxofonisty Jana Garbarka, který zahajoval dlouhým koncertem Colours of Ostrava, což byl od dramaturgyně velmi odvážný - ale také nadmíru povedený - tah.  Nebo zábavný "balkánský" koncert DJ Shantel & Bucovina Club Orkestar tamtéž.

Ovšem budu rád, když se o totéž pokusíte i vy. A ničím se neomezujte, ani žánry. Ostatně Dubioza Kolektiv pravděpodobně taky nebude končit příští Mohelničák.

V diskuzi pod článekem najdete prostor pro PĚT KONCERTŮ UPLYNULÉ LETNÍ SEZÓNY NA KTERÉ NEJRADĚJI VZPOMÍNÁTE.

Vašek Müller

Váš názor? 

zpět na seznam

HOME

Ligatury Honzy Hučína Juppův zápisník Ve středu dění

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.