Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

HOME

zpět na seznam

Lichý pátek Vaška Müllera


Od Karla Svobody, přes docenta Chocholouška až k Evě a Vaškovi

Není nad to, občas se odtrhnout od toho našeho českého cirkusu. Nejlépe pořádně daleko a bez televize a novin. Tak jsme také s přáteli vyrazili na Tenerife s cílem vyšlápnout si na sopku Pico de Teide (to je také důvod absence minulého Lichého pátku).

A jak jste tak bez informací (ani v letadle v novinách toho moc nepřečtete, se zdivočelým miminem na klíně stačíte prostudovat jen to nejdůležitější – sport), při zběžném prolistování zbytku novin stejně zjistíte, že nevíte která bije. Až pak doma sednete k internetu, nestačíte se divit. Nejlíp celé propátrávání netu plného  prapodivného nesmyslného příběhu jakési Aničky s pádlem, shrnul výkřik:

 VRAŤTE NÁM NA TITULNÍ STRÁNKY SEBEVRAŽDU KARLA SVOBODY!!

Ano, když mi pak po dalším pádu rakouské lanovky ještě přišla mailem výzva k blokádě hranic, neboť rakouské lanovky prý ohrožují české turisty, pochopil jsem, že jsem se vrátil do slušné cvokárny.

Docent Chocholoušek, legenda naší psychiatrie, by zaplesal.

A to jsem ještě nemohl tušit, že zanedlouho se povede jedné ministryni a vcelku uznávanému textaři takový výstup v oblasti rektálního alpinismu, že proti tomu je expedice primátora Béma na nejvyšší horu světa, nedělní procházkou v Brdech.

Ale píseň vítající místo majora Gagarina radar slovy: „tak jsme se konečně dočkali“, bychom měli my folkaři a trampové přivítat s otevřenou náručí, ať už máme na radar názor jaký chceme.

Vždyť těch nářků, že nám nové písně nelidoví a furt se u ohňů hraje to samé, jsme už slyšeli dost.

Jsem si jist, že rozhodně nebudu sám, kdo píseň Dobrý den, prapore hvězd a pruhů, okamžitě zařazuje do svého mejdanového repertoáru. A určitě jsem také nebyl sám, kdo po zveřejnění této písničkové perly celý den všechny zdravil : Dobrý den, radare, prostě welcome!

Zřejmě se mělo jednat o zlehčení té přespříliš vyostřené debaty, ale tohle se fakt nepovedlo. A to říkám ještě velmi opatrně.

Kdyby chtěl pan Vyčítal radaru uškodit, ale takto když je jeden z aktivistů podporující jeho výstavbu...

Ano, přiznejme si to, zrovna nejlépe se v poslední době osobnosti našich žánrů v médiích neprezentují, když k tomu připočtete ještě různé debaty o tom, kdo koho udával...

Tak jsem si řekl, že si udělám nějaký hezčí zážitek s našimi písničkáři a půjčil si DVD s filmem Kráska v nesnázích. Radím vám dobře, nedělejte to! Je sice hezké, že se tam zhola nesmyslně občas objeví něco jako videoklip Radůzy a Glena Hansarda, ale proč to tam je moc netuším a celou tu slaboučkou moralitu to rozhodně nespasí.

Ale zpátky na Tenerife. Při dlouhém výstupu na Pico de Teide mi líčil kamarád z Olomouce, jak byl na dvou fajn koncertech. Vyprodaných Sestrách Steinových v Divadle hudby a na prý také hezkém, ale bohužel velmi málo navštíveném koncertě Nezmarů.

(V prvé řadě podotknu, že bych raděj jako příklad uváděl někoho jiného, než Sestry Steinovy proti nimž jen na folkových webech jakási divná averze, v obavě ať se nám případná debata nezvrhne. Ale vymýšlet si nebudu.)

Proč to zde uvádím? Jen jako příklad jak je nesmyslné smýšlení těch, kteří stále říkají, že určitou část žánru protěžují kritici, a pak je tu ta část „lidová“ a na něj zase pro změnu chodí lidi.

Pro ukázku uvádím citát z dikuse na folkovém webu (http://www.folktime.cz/diskuze.asp?typ=1&id=4212):

„Možná za to může skvělá práce Indies records, které zahltilo rádia cd s hudbou pro uzší okruh posluchačů :-) Kritici nadšeně hýkají a hudební redaktoři rádií kroutí hlavou, možná něco vyberou, však naprostá většina skončí v šuplíku s tím, že se současný FC žánr nedá poslouchat.“

Tím nechci říct, že na Nezmary, Daňka nebo Žalmana lidi nechodí. Ostatně sám jsem byl na diváky zcela naplněném koncertě starého Žalmanova spolu v Mikolajicích.

Jen bych byl rád, kdybychom přestali uvažovat ve škatulkách, toho mají rád kritici, ale není to pro lidi a tohle je zase lidové.

Vždyť přece Traband, Steinovky, Radůza,  nebo třeba Xavier Baumaxa mají plné sály. (Ještě jsem neviděl tak natřískaný ostravský klub Bumerang, jako právě na Baumaxu.)

Jsem docela zvědavý, kdy posledně jmenovaného písničkáře, oslavovaného v různých médiích (třeba: http://www.reflex.cz/Clanek27269.html ), jehož text písně Nazijazz se mimo jiné objevil i v sloupku Josefa Chuchmy v sobotní MFD,  vezmou na vědomí i publicisté ve folkových kruzích.

Ać se jim třeba Baumaxa vůbec nemusí líbit.

Ostatně, pohledy na všechno mohou být různé.

Do mé firmy chodí kopírovat plakáty jeden pořadatel. Dřív dělal hodně muziky, jak folkové hvězdy, tak i nějaký ten bigbít a pop. Dneska se přeorientoval víceméně na divadla.

Jediné co se snaží pořádat z hudby je duo Eva a Vašek. Tvrdí o nich, že nemají přehnané požadavky, žádné saláty a vybraná vína v šatně.

Také jejich honorář není ani náhodou přemrštěný a navíc se mu prý určitě vrátí, mají totiž vždy vyprodáno. A prý jsou to taky moc slušní lidé, básnil o Evě a Vaškovi onen pořadatel, kam se jiní muzikanti hrabou.

Bohužel však dlouhodobě nemají volné termíny na koncerty. Zájem pořadatelů je příliš velký. Prý tak někdy za nějaký rok, dva, by u něj hrát mohli...

Tak vám alespoň nabízím malý hudební dárek s Evou a Vaškem: http://www.youtube.com/watch?v=eHIXPLpnJXw

Vašek Müller

Váš názor? 

zpět na seznam

HOME

Ligatury Honzy Hučína Juppův zápisník Ve středu dění

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.