Nedávno jsem se podíval na seznam dosavadních Lichých pátků (najdete jej v levé liště po kliknutí na odkaz LICHÝ PÁTEK VM) a s překvapením zjistil, že od zveřejnění toho prvního uplynuly již dva roky. Dovolte mi tedy letmé ohlednutí za některými z těch třech desítek pátečních sloupků.

Hned v  prvním jsem si neodpustil stížnost na ne zrovna obvyklý způsob, jakým se projevuje ono globální oteplování. No, a po dvou letech je zima ještě tvrdší. I teď v půli března je venku mráz a sype se prašan. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. I trochu díky té neobvykle dlouhé zimě se zrodil velký hit posledních dní Nohavicova píseň Ladovská zima.

Ani neuvádím odkaz, neboť ve svém počítači ji má už snad každý. Internet už je prostě natolik mocný, že píseň uveřejněná pouze na něm, překoná v popularitě písně nasazované do hlavních rotací rozhlasových stanic.

A má to i nečekané výhody, to rozesílání písniček elektronickou poštou. Já kupříkladu dostal Ladovskou zimu i s odkazem, který dokresluje, jak vypadají sněhové kalamity v Praze o nichž se v písni zpívá

http://prahamhd.vhd.cz/Nahradni/2005/kalamita.htm

Při zpětném pohledu jsem ovšem opravdu rád, že se zřejmě nepotvrdila ona strašlivá hrozba zveřejněná na titulní stránce Seznamu, tedy že orální sex způsobuje rakovinu úst. To raděj ať sněží po celé jaro a třeba i přes letní festivalovou sezónu.

No a i další ohlédnutí je pozitivní: v soutěži NEJLEPŠÍ PROTIPIRÁTSKÝ BOJOVNÍK 2005 opět uspěli pracovníci Policie ČR - oddělení hospodářské kriminality okresního ředitelství Cheb.

Lichý pátek číslo tři se převážně věnoval udílení Andělů za rok 2003. Tehdy se na pódiu objevilo zajímavé muzikantské spojení. Jaromír Nohavica vystoupil spolu se skupinou Kabát.

I letošní předávání cen akademie populární hudby přineslo zajímavé vystoupení: první SuperStar Aneta Langerová zpívala se skupinou Hradišťan a mě by velmi zajímalo, jak se vám spojení písní Živá voda a Modlitba za vodu líbilo.

V LP 4 jsem upozorňoval na velmi “otevřenou” divadelní hru Patricka Marbera Na dotek (v DVD půjčovnách najdete i povedenou filmovou verzi, kupodivu s Julií Roberts v hlavní roli), kterou v té době dávalo Slezské divadlo v Opavě a bavil se tím, jak postarší dámy v róbách z hlediště zvědavě sledovaly, jak asi herečka odpoví na otázku: Jak voní tvoje p…?

Zajímalo mě, zda se i ve folku objeví nějaká obdoba divadelní colness vlny, tedy onoho ”progresivního divadelního trendu” údajně reflektujícího reálný život. A zda tedy nejsme ve folku sto let za opicema, když se vedou pobouřené diskuze nad vcelku nevinnou výzvou Jiřího Schmitzera: Řekněte prdel! Máte na to?

Zdá se ovšem, že nic příliš provokativního se na naší scéně neobjevuje. Nebo se pletu?

Hned se ovšem musím omluvit za upozornění na film Juraje Jakubiska Post coitum (LP 5), to si určitě raději přečtěte některou z knížek Miloše Urbana, kterému vyšel nový román Santiniho jazyk a znovu i mystifikace Poslední tečka za rukopisy.

Urbanův citát ze Stínu katedrály se mi krásně hodil do Lichého pátku číslo 15, který se zabýval srovnáváním recenzí a otázkou zda existují vůbec nějaká objektivní kritéria při hodnocení hudby, když dva renomovaní recenzenti (oba volí folkové Anděly a publikují recenze v F&C) můžou dát jedné desce zcela opačné známky (Pavla Milcová Apollo 14 : M. Keller - 1 bod , J.m. Brabec: - 10 bodů).

Zůstaňme ještě chvíli u literatury. Tématem Lichého pátku číslo 12 byl i moudrý a vtipný spisovatel Zdeněk Šmíd, který má k našim žánrům velmi blízko. Je až s podivem, že Šmídovy knihy nevyhledávají filmaři. Přesněji bych měl napsat nevyhledávali, jelikož ostravské studio České televize připravuje desetidílný seriál podle “kultovní vodácké bible” Proč bychom se netopili. (http://show.idnes.cz/show_aktual.asp?r=show_aktual&c=A060228_195830_show_aktual_kot)

Jsem opravdu velmi zvědavý na výsledek, vždyť pro mnoho čtenářů jsou postavy Šmídových knížek blízké osoby, já si třeba udatného Křížáka nikdy nepředstavoval jako Lukáše Vaculíka, ale to je jen můj problém. Nechme se překvapit, zda budou v seriálu použity zdařilé písně z desky Proč bychom se netopili, kteoru natočil Hop Trop a Samson a jeho parta.

A ještě jedna vodácká poznámka: dovedete si představit, jak to asi bude vypadat na českých vodáckých řekách, až multikiny prosviští rafťáci? Bože!

Lichý pátek číslo devět byl o tom, že naši politici milují folk a někteří i náčelníka Apačů. Nevím, jaký vztah k rudému gentlemanovi má můj oblíbený písničkář Jiří Dědeček, a je to asi jedno, podstatnější informací je, že se tento vytříbený ironik stal lídrem Strany zelených v kraji Vysočina. Připomenu krásný Dědečkův bonmot: “Demokracie je vládou většina a většina lidí jsou blbci.”

A u politiky ještě chvíli zůstaňme, v Lichém pátku č. 11 jsem psal i o předvolebním hraní podporujícím politické strany. Jsem docela zvědav, kdo z folkáčů se zapojí do letošní kampaně. Komentářem Vladimíra Merty k písni WHO IS WHO, který se k tomuto tématu také váže připomenu LP číslo 29:

“Hierarchie. Kdo komu dává úkoly? Kdo smí koho pro něco poslat? Nejsme jen služebníčky zmrdů? Zahrál jsme dvěma stranám na předvolebních mítincích. Naslouchali důchodci a cizinci. Bylo to za hubičku plus mrzký jidášský penízek, a zbyla jen pachuť v ústech. A pocit spoluviny. Obě strany sesunula vnitřní prohnilost jako do vlastních kráterů, Vesuvů.”

Ale pojďme raději zpátky k muzice. Nastává soumrak festivalů?, ptal jsem se před loňskými prázdninami (LP 20). Bohužel jsem v tuto chvíli ještě pesimističtější. I když více než to, že zanikl třeba legendární Slunovrat, mě ke skepsi vede třeba stále se nekonající “generační výměna” na festivalových pódiích (LP 26). I když já sám mám z poslední doby jeden velmi výrazný objev. Je jím kapela Noi (http://www.noiband.net ).

Jenže ta zastavila koncertní činnost…

Loni v květnu jsem vyzýval Zachraňte škatulky!. A stále si za tím stojím. I když třeba za nejlepší trampské písně považuji některé Křesťanovy songy, nebo třeba potulování Majerových brzdových tabulek po místech častých zjevení. Mimochodem, víte o tom, že vůdčí osobnost Majerovek Petr Linhart vystupuje i jako písničkář? Na stránkách http://www.petrlinhart.cz najdete informace o připravovaném albu Sudéta. Krásné téma, které mě samotného enormně zajímá. “Sudéta je černou sestrou Gabréty,” píše Petr Linhart. Více se dočtete zde: http://www.petrlinhart.cz/stranka/Album-Sudeta. Určitě si stáhněte působivou píseň Maria Stock http://www.petrlinhart.cz/stranka/Maria-Stock. Je v ní ta zamlžená sudetská krajina tak, jak já ji znám a jak ji mám rád. Všechna čest, bojím se však, že pro píseň roku bych pro ni v Akademii populární hudby hlasoval jen já. (Volbou andělů se zabývalo několik Lichých pátků naposledy ten číslo 28). Sudéta je projekt, který mě nadchnul a Petr Linhart skvělý tip pro oživení letošních festivalů.

A když už jsem zde uvedl několik odkazů přidám ještě poslední: http://www.reflex.cz/Clanek22323.html Je určen všem těm, které zaujalo téma televizní stávka (LP 24). A zapomenout bych asi neměl ani na tento: http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=1480

Nejnaštvaněji jsem asi psal Lichý pátek č. 22 Mediální popravy českého folku. Nejvíce nadávek (a to navíc ve slovenštině) se v mém emailu objevilo po třicátém LP (Jan Nedvěd) a že bude nejzáslužnější jsem si myslel o LP 7. Čekal jsem totiž, že textaři stěžující si, že vše již bylo napsáno a všechna témata jsou již vytěžena, se radostně vrhnou na výzvu organizace Gender Studies, jejíž cílem mělo být “Přiblížit lidem ženské tělo z nejintimnějšího pohledu”. Pokud je mi známo, žádný folkař se výzvy v podobě tématu Menstruace jako předmět umělecké reflexe, nechopil. Přičemž třeba Bokomara dělá tak pěkné monotematické desky…

Tak, a to by myslím jako ohlédnutí mohlo stačit, ještě však nakonec zbývá to nejdůležitější, poděkovat všem čtenářům a obzvláště všem, kteří se alespoň občas zapojují do diskuse.