Vzpomínali jsme s kamarádem na festivaly z počátku devadesátých let. Na cesty autostopem do Telče, Třeboně, na hrad Svojanov...

Znáte to: historky, vzpomínky na různé hospody, mejdany, holky a taky na úžasné koncerty, které i po těch letech nemůžete zapomenout.

Pomáhali jsme si ke vzpomínkám fotkami a taky programy těch dávno skončených festivalů. A právě při tom listování jsem si uvědomil, jak málo se změnilo složení té hlavní hvězdné večerní části programu. Tedy přinejmenším na těch tradičněji pojatých přehlídkách.

Přesně toto tvrzení sedí třeba na Mohelnický dostavník.

Nových hvězd folkové (včetně trampské atd.) scény se prostě mnoho neurodilo, navzdory tomu, kolikrát se už o nutnosti “generační výměny“ psalo a o kolika nadějích se tvrdilo, jak ty stárnoucí hvězdy strčí do kapsy.

Jenže roky letí i těm nejzářivějším hvězdám a nejde ani tak o to, že přibývající čas jen málokomu přidává na tvůrčích silách. Prostě a jasně - aspoň částečná generační výměna bude muset v nejbližších deseti letech přijít.

Pokud tedy v roce 1995 bylo mnohým hvězdám kolem padesáti, dnes je jim šedesát, a v roce 2006...

Vždyť šedesátku letos oslaví Pavel Žalman Lohonka, pilíř programu mnoha letních přehlídek a jeden z oblíbenců festivalového publika, ale třeba i tak odlišné osobnosti jako Vladimír Merta nebo Jan Nedvěd. V lednu následujícího roku bude šedesát Wabi Daňkovi a v dubnu 2007, dnes již kromě Mohelnického dostavníku, velmi zřídka vídanému Vojtovi Kiďákovi Tomáškovi.

Připomeňme si ročníky narození dalších "hitmakerů" naší scény, omezeno ročníkem 1950, ať zde nemusím vyjmenovat téměř všechny slavné písničkáře narozené počátkem neveselých padesátých let minulého století. Vynechávám legendy typu Kapitána Kida:

Jiří Tichota, Dušan Vančura *1937
Tony Linhart *1940
Miki Ryvola, Jan Vyčítal *1942
Michael Janík, Miroslav Paleček *1945
Pavel Dobeš, Pepa Streichl *1949
Ladislav Huberťák Kučera *1950

Všichni jmenovaní ještě určitě mohou napsat spoustu skvělých písní a udělat spoustu koncertů a všem to moc přeji, ale jasné je, že pokud mají existovat obzvlášť ty tradičnější festivaly i v jen trochu vzdálenější budoucnosti, měly by se v nejbližší době objevit nové hvězdy schopné napsat zpěvné a inteligentní písničky, které si najdou širší publikum.

Dovedli byste si tipnout složení festivalu typu Mohelnického dostavníku v roce 2016?

Vidíte budoucí nástupce všech těch Spirituálů, Žalmanů a Hop Tropů?

***

Zde měl tento Lichý pátek původně končit, jenže po příjezdu z tradičního týdne v Tatrách jsem našel v magazínu Mladé fronty (č. 52 – 29. 12. 2005) rozhovor s Jarkem Nohavicou.

O nikom jiném jsem toho nenapsal ve svém životě více, než právě o Jaromíru Nohavicovi. A žádný rozhovor, který jsem v posledních letech četl mě nepotěšil tak jako tento.

Rázem jsem zapomněl na podle mě nepříliš povedené rozhovory v týdeníku Impuls a ve Folk & Country.

Zapomeňte na zakomplexovanost různých kulturních osobností, žehrajících na příklon lidí ke komerční kultuře nebo jejich chuť koukat raději na sport, než na ušlechtilou kulturu. Zapomeňte na stesky různých chytrolínů považujících VyVolené za to nejhorší, co kdy lidstvo potkalo od vynálezu televize.

Nohavica odpovídá chytře a otevřeně jako člověk, který se nestydí za své názory a stojí si za nimi.

Vladimír Vlasák nevnucoval Nohavicovi své názory a hlavně, nejpopulárnější český písničkář se nestylizoval do všeználka, nepodléhal tradičním intelektuálským poučovacím sklonům, nepovyšoval se. Působil jako chytrý chlap, který má rád život a kterého život zajímá.

Jak osvěžující oproti všem těm zakomplexovaným neúspěšným umělcům, hledajícím chyby ve všem jen ne v sobě.

Opravdu doporučuji si ten rozhovor přečíst, zde vám nabídnu aspoň malou ukázku:

***

Přeji všem čtenářům krásný rok 2006 a když už jsme byli v dnešním Lichém pátku i u VyVolených, přidám poslední postřeh a třeba i námět k diskusi:

Všimli jste si jak výborně moderovala Tereza Pergenerová VyVolené? Pohotově, s úsměvem a šarmem. Byla připravená a působila velmi sympaticky. Kam se na ní hrabou mnozí festivaloví moderátoři, schopní tak nanejvýš ocitovat program, nebo říct blbý vtip...