Vánoční ponaučení a ještě dobrá zpráva nakonec!
Jsou jisté zákonitosti, které prostě musíte dodržovat
pokud se někdy pustíte do psaní novinových sloupků. Ano, v prvním Lichém
pátku po Vánocích je naprosto nutné zmínit se o nejkrásnějších svátcích
roku, pokud možno nějak vyzdvihnout jejich poetiku a zavrhnout komerčnost.
Těžko můžete ode mě, muže ve středním věku, čekat nějakou vzpouru proti
osvědčenému, a tak i já vám řeknu jeden vánoční příběh a pokud se zadaří
přidám i nějaké to ponaučení!
Poslyšte tedy následující vyprávění:
Nejmenovaní členové mé rodiny velmi toužili po cédéčku
Marie Rottrové. Po delším přemýšlení, zda část důchodu je skutečně rozumné
vrhnout do chřtánu nenasytnému gramofonovému průmysl, zakoupili
v hypermarketu desku Marie Rottrová 2 – Řeka lásky.
Vánoce jsou svátky, kdy se všichni vzájemně překvapují. Tedy nejen lidé mezi
sebou, ale i hypermarkety lidi! Bylo to vskutku velké překvapení, když se po
zasunutí cédéčka do přehrávače neozvaly hity paní Rottrové, ale vyprávění o
malém Mauglím! A to celou hodinu!
Nebudu zde popisovat neochotu onoho hypermarketu desku vyměnit, či vrátit
peníze: “Je nějaká poškrábaná nebo nehraje? Ne! Tak kde je chyba?” Ani své
veselé představy, jak bych asi ocenil podobný pokus o hudební osvětu,
kdybych třeba ve svém pubertálním trashmetalovém období, dostal místo
Slayeru paní Rottrovou nebo výběr The best off Místříňanka.
Přejdu raději k slíbenému ponaučení z tohoto neveselého
vánočního příběhu, které zní:
Kdyby místo kupování nových originálních desek raději poctivě přepalovali,
nikdy by je takhle nemohli napálit!
Vraťme se ještě na chvíli do adventní doby. V prosinci
vyšel v magazínu MF Dnes rozhovor s knězem (filozofem, psychologem,
sociologem, teologem a religionistou) Tomášem Halíkem. (Halík: Celibát není
odvaha
http://revue.idnes.cz/lidicky.asp?r=lidicky&c=A041223_173327_lidicky_lf&t=A041223_173327_lidicky_lf&r2=lidicky)
Věřte, že stojí za to otevřít výše uvedený odkaz a
rozhovor si přečíst. Tomáš Halík je oblíbený autor mé ženy a tak si říkám,
že se do jeho knih budu také muset v nejbližší době začíst. Třeba hned
odpověď na úvodní otázku mě velmi zaujala:
Vaše poslední kniha Vzýván i nevzýván je věnována dějinám
křesťanství, úvodní přednáška se však dotýká současných sdělovacích
prostředků. Proč?
V té přednášce, kterou jsem měl před pár lety v Oxfordu, jsem se
zaměřil na jednu sociologickou roli náboženství - držet společnost
pohromadě, nabízet společný jazyk a symbolický výklad světa. Tuhle roli
hrála křesťanská víra v Evropě po několik století, ale pak se v ní
vystřídalo více jevů - pokoušela se o to novověká věda, také totalitní
režimy. Podle některých je náboženstvím dneška trh, podle mne trh s
informacemi - média.
Média jako náboženství dnešní doby – no, není to zajímavá
myšlenka? O kousek dál to je ještě blíže vysvětleno: “Média vykládají
svět a podstatně ovlivňují styl myšlení a života miliard lidí. To jsou rysy
společenské role náboženství.”
Uplynul nějaký ten týden po přečtení interview s panem
Halíkem a já jako každé ráno otevřel stránky www. hokej.idnes.cz. A hned
jsem si na předvánoční rozhovor vzpomněl. Titulek na úvodní straně totiž
hlásal:
"Prorokův příchod je jasný na 90 procent".
No, něco asi něco na slovech pana Halíka bude, říkal jsem
si, třeba mají ti novináři lepší informace než Vatikán.
*
Takže jsme se v dnešním Lichém pátku od Vánoc příliš
nepohnuli, snad se příště dostaneme alespoň k Silvestru.
Jo, a abych nezapomněl, jedna dobrá zpráva nakonec:
Prorokův příchod se opravdu uskutečnil a hráč Ivo Prorok (33 let) nastupuje
v první litvínovské lajně, spolu s Čalounem a Hüblem.
Vašek Müller