Ať žije babička!
(A taky Radůza, Nohavica i náš nejpopulárnější folkař.)
Den po předávání Andělů jsem byl nucen zúčastnit se
tradiční rodinné oslavy. Manželé ze vzdálenější části rodiny se mě po obědě
zeptali: “Hele, nevíš, kdo je to ta Radůza? To je fakt tak dobrá, že
porazila Lucku?” Znělo to trochu zděšeně. (Všimli jste si kolik lidí se o
Lucii Bílé vyjadřuje ve stylu “naše Lucka”? Že by dobře vytvořený mediální
obraz populární zpěvačky?)
O další týden později se v hospodě zeptala kamarádka
z Prahy, chytrá holka s kulturními zájmy: “ Kdo je to ta Radůza? Fakt je tak
dobrá?”
A já pochopil, že udělení cen Radůze mělo smysl. Nemyslím
si, že by ji nějak zvlášť začali zbožňovat milovníci středního proudu, na to
je Radůza moc svá. Ovšem je moc dobře, že se o ní díky andělským oceněním
dozví lidé “typu” oné Kláry z Prahy (které jsme s přáteli u piva Radůzu
vydatně pochválili). Lidé, kteří si třeba zajdou na Radůzin koncert nebo
koupí její desku. A to bych dekorované písničkářce i skvělému nakladatelství
Ind ies moc přál.
A kdybyste nevěděli jaká je Radůza: Věřte, že opravdu moc
dobrá, co bych také jiného tvrdil, když jsem ji měl v obou kolech hlasování
do “naší” žánrové ceny hned na prvním místě.
V době kdy píšu tento článek uplynulo od předávání Andělů
deset dnů a čtenáři internetových i papírových časopisů, společenských
týdeníků a já nevím čeho všeho ještě, si již mohli přečíst nespočet různých
úvah na andělské téma a kritických zhodnocení televizního přenosu ze všech
možných úhlů.
Také jsem onu slávu shlédl,
avšak bohužel až včera z videa. Snad mi tedy odpustíte několik postřehů na
toto téma, je pro mě ještě poměrně čerstvé.
Několikrát jsem se dočetl, jak je letošní zvolení Radůzy
zpěvačkou roku přelomové, jak je úžasné, že po všech těch Vondráčkových
vyhrál někdo mimo špičky popmusic známé z různých estrád. Omyl. Nějak se
zapomíná na loňské vítězství Kateřiny Winterové z Ecstasy Of St.Theresa.
(Mimochodem, kompletní výsledky výročních cen od roku 1991 najdete na adrese
http://www.aph.cz/historie.htm. Malá
procházka minulostí neuškodí, dozvíte se třeba, že všechna vítězství v již
neexistující kategorii LIDOVÁ A DECHOVÁ HUDBA získala skupina Šlapeto!)
Na televizní oceňování kupodivu stálo za to koukat.
Předávání všelijakých šílených cen (například za nejprodávanější hudební
video roku!) se dalo přežít, Miro Žbirka měl občas opravdu vtipné poznámky a
hlavně, kdy jindy uvidíte Jablkoň (navíc s Jaroslavem Svěceným) v TV show
v hlavním vysílacím čase?
Musím však zklamaně
konstatovat, že celkově letošní předávání Andělů zdaleka nebylo takovou
srandou jako před dvěmi lety. (To jsem si večer na teletextu přečetl, že
žánrovou cenu za Folk (do níž jsem hlasoval, a tedy věděl, že vyhrála Zuzana
Navarová) převzala skupina Jablkoň.
Nejdřív jsem zděšeně volal Juppovi, cože se to děje, a až později mi došlo,
že se zřejmě jednalo o geniální tah, jak zviditelnit náš žánr. Chcete-li si
připomenout tuto slavnou minelu, nabízím odkaz:
http://beta.internetfolk.cz/drobnosti/andel020311.html)
Ale pojďme zpátky k letošnímu televiznímu udělování
Andělů. Pokud bych měl volit největší hvězdu večera, byl by jí samozřejmě
Jarek Nohavica, přestože jeho pódiové spojení s Kabátem (v médiích předem
masivně propagované) na mě působilo dost rozpačitým dojmem. Všimli jste si
však, jak zesílil potlesk, když bylo při nominacích přečteno jméno Jaromír
Nohavica? Kromě toho se na něj mnozí řečníci odvolávali a také byl ctihodno u
akademií zvolen do Síně slávy. Jenže tam si ho už kdekdo z jeho posluchačů
sám pro sebe zařadil dlouho, dlouho před tím, než tak učinili slovutní
akademici.
Hned za touto nespornou legendou by se ovšem v mém
pomyslném žebříčku hvězd oné sobotní slávy umístil Jiří Macháček, který sice
na pódiu pobyl jen krátce, ale stačil pronést výrok večera. Po příchodu
k mikrofonu (prý dříve, než mu někdo skočí do řeči) totiž vyzval publikum,
aby na počest narozenin jeho babičky na pokyn zvolalo: Ať žije babička! Věří m,
že sborové skandování babičku potěšilo.
A ještě jeden výrok je třeba připomenout. "Z důvodu
vysoké prodejnosti všech desek nominovaných v této kategorii jsme se
rozhodli udělit cenu až na slavnostním večeru," takto vysvětlil prezident
Akademie populární hudby Petr Šiška, proč byla předána (žánrová) cena za
Folk & country přímo v přímém televizním přenosu
Zdá se tedy, že folkaři jsou dnes populární. Chtěli byste
vědět kdo z nich nejvíce? Sám jsem si v této věci nebyl příliš jistý, dokud
jsem neotevřel Knižní novinky číslo 3 (časopis pro knihkupce, knihovny,
nakladatele a čtenáře). V nich jsem se totiž dočetl, že knihu Pravděpodobnej
svět napsal Jaroslav Hutka – nejpopulárnější český folkový zpěvák.
A máme v tom jasno.
Vašek Müller |