Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Jaká byla Folková růže 2001?

zpět na stránku Folkové růže

O své dojmy z Folkové růže 2001, která se konala (11.) – 12. – 14. 7. – (15. 7.) v Jindřichově Hradci, se s Vámi dělí Lucka Jirků:

Folková růže – festival bez opilců

Jestliže Zahrada je ideální festival pro mladé partičky, které třeba ani folku nijak zvlášť neholdují a spíš se chtějí pobavit a vytancovat, je Folková růže, konající se hned týden po ní, ideální festival pro zamilované páry. Je s podivem, že při takovém množství diváků si akce pořád zachovává poklidnou, romantickou atmosféru. Velkou měrou zřejmě přispívá fakt, že na Růži není prostor se stánky s pivem, a tudíž tam neuvidíte opilé skupinky, které celý festival tráví s pivem před sebou a Mašinkou na rtech. A ani není stánků potřeba, v Jindřichově Hradci je nepřeberně restaurací s výběrem jídel za rozumné ceny, takže i kdyby Růže trvala tři týdny, pořád by bylo možné zkoušet nové a nové podniky.

 

 

Ševče, drž se svého kopyta

Tohoto léty prověřeného hesla se podržel Mirek Ošanec, konferující recitály na scéně v muzeu. Během dlouhých zvučení sedal ke kytaře a mikrofonu a zatímco si muzikanti poroučeli „více zpěvu z odposlechu, pošli mi sem více...“ (jak zpívá v Portou oceněné písni Jeroným Lešner), moderátor hrál mile překvapeným divákům staré hitůvky.

 

Telegraf bez drátů

Poněkud rozpačité pohledy si vyměňovali diváci, když (později nadšeně vytleskávaná) kapela Telegraf při přerušení dodávky proudu v okamžiku přestala hrát. Tak energická hudba, perkusista pořád v téměř extatickém pohybu á la Dan Nekonečný, a bez proudu nesvedou nic? Člověk mohl jen pokrčit rameny a vzpomenout, kterak se v takovýchto chvílích třeba na tom samém pódiu zachoval před dvěma lety Jablkoň...

 

 

Strašlivá podívaná

Ač se kapelník plzeňské kapely Petr Merxbauer snažil svým indiánským sestřihem dostát názvu, „muzejní“ diváky od poslechu neodradil. Nepolekal ani organizátory, a Strašlivá podívaná si tak jako nejzajímavější formace pátečního odpoledne zahrála i večer na hlavní scéně. Bubínky sice musela Iva Valečková chránit před deštěm vlastním svetrem, ale vystoupení se nadmíru vyvedlo.

 

Textařská dílna

Textařská dílna Jirky moravského Brabce se konala každý den v poledne v zámecké zahradě. Počet účastníků vzrůstal každým dnem – od čtvrtečního páru po sobotní skupinu devíti lidí. Na dílně se sešli převážně písničkáři, finalisté písničkářského Krtečka z letošní Zahrady, čili lidé v psaní už tak dost „vzdělaní“. I nerozpakovali se vzdělávat dál. Škoda, že se na dílně neukázali i textaři mladých kapel z muzejní scény. Právě těm by zajímavé postřehy JmB, výměna názorů s ostatními kolegy, či cvičné psaní v rámci dílny pomohly nejvíc. Neměli čas? Nevěděli o dílně? Nebo nevěděli o tom, že jejich texty potřebují vychytat mouchy?  

Písničkáři v kapli

Kaple sv. Máří Magdalény skýtala v parných odpoledních příjemný chládek, ale to určitě nebyl jediný důvod, proč část diváků dala přednost písničkářským recitálkům před kapelami, které se potily na scéně v muzeu. Během čtvrtka a soboty v kapli vystoupili Jarda Urbánek, Šárka Burešová s Janem-Matějem Rakem, Martina Trchová, Michal Rádl, Jana Bauerová a Jeroným Lešner. Nejzajímavější byl však koncert páteční, na kterém se potkali Žofka Kabelková, Marcel Kříž a Ivo Cicvárek, a který byl z odpoledne přesunut na místo Nočníčku. To se ukázalo jako skvělý tah, diváků přišlo tolik, že jich spousta musela stát, což rozhodně při odpoledních koncertech nebylo. A přemoci ospalá těla po hlavním koncertě se opravdu vyplatilo... V Jindřichově Hradci Marcel Kříž konečně alespoň zčásti ukázal divákům, proč se mu mezi kolegy přezdívá Šílený Marcel. Sekundoval na kytaru Ivovi i Žofii, sloky písní prokládal monology, za které by se nemusel stydět leckterý herec, takže nabíraly neuvěřitelných stopáží, bavil a překvapoval nejen diváky, ale často i zbylé účinkující... Ti se na podiu (stejně jako týden předtím na Zahradě) různě mísili, vypomáhali si, za vydatné podpory Ivových spoluhráček z OKA Petry Klementové na flétny a Jany Havlové na cello a saxofon. Koncert se protáhl do čtvrt na tři, ale i přes nepříjemně útočící únavu budeme na tento jam ještě dlouho, dlouho vzpomínat. A kaple jako taková na projev Šíleného Marcela asi také...

 

Lucka Jirků

A jaký byl program letošní Folkové růže?

čtvrtek 12.7.

pátek 13.7.

sobota 14.7.

Nádvoří Muzea 14:00

Messalina

Fregata

Folkšok

Kvinta

Disney Band

Vltavín

Těžká pohoda

Onen svět

Pexeso

Lidumil

Strašlivá podívaná

Ginevra

Sestry Steinovy

Bluegrass Collection

Blue Gate

Koflík 

Stráníci

Blushel

Františkovo sestry

Akorát

Veselá tráva

Baboraď

 

Kaple sv. Máří Magdaleny 15:00

Jaroslav Urbánek  Michal Rádl
Šárka Burešová - Matěj Rak Jana Bauerová
Martina Trchová Jeroným Lešner

Nádvoří zámku 20:00

Telegraf

Českomoravská

Folkšok

 Karel Plíhal

Jen tak tak

 Žalman a spol.
Veselá tráva

Žofie Kabelková

Cop

Eva Henychová

Poupata

Mošny

Jablkoň

Nezmaři

 

a další

a další

a další

Kaple sv. Máří Magdaleny 23:30

Eva Henychová

Ivo Cicvárek a OKO, Žofie Kabelková, Marcel Kříž

Mošny

Plovárna 11.7. 20:00 Starý parník, Telegraf

Žirovnice 15.7. 19:00 Cimbal Classic, Jen tak tak


zpět na stránku Folkové růže

 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.